Procházka Paříží.... tipy pro druhý den...

Paříž - hlavní město Francie, perla na Seině, město zamilovaných, kulturní metropole, nádherné a okouzlující město, na jejíž poznání jsou tři či čtyři dny málo. Paříž je tajuplná, plná překvapení a nečekaných momentů, velmi hektická, ale přitom všem vám život zde přijde naprosto přirozený, zaběhnutý ve svých kolejích. Každý si jistě vybaví při slovu Paříž krasavici Eiffelovu věž a z dáli mu do uší příjemně zní šansony Edith Piaf. Pohodu a klid si člověk může vychutnat v jedné s z několik stovek či možná tisícovek kavárniček, které jsou rozsety po celé Paříži, zejména v centru. Člověk se na chvíli zastaví a vsává do sebe  příjemnou atmosféru. 

Trocadero et „La dame de fer“Martin Kozák

Dnes nás čeká druhý den v Paříži...

Již bez zavazadel, volní jako ptáci se můžeme s chutí pustit do poznávání tohoto skvostu Francie. 

Vyrazíme do nové moderní čtvrti La Défense, projdeme celou Champs Élysées se zastávkou u Vítězného oblouku, prohlédneme si pařížské zahrady a navštíme několik muzeí a jiných památek...

Podzemkou dojedeme až na poslední stanici 1. linie metra – La Défense. Moderní „mrakodrapová“ část ležící na západ od centra Paříže, známá jako administrativní centrum. Monumentem tohoto „městečka samo pro sebe“ je Le Grande Arche – Vítězný oblouk lidských práv, otevřený na dvousetleté výročí Velké francouzské revoluce. Odtud lze vidět „starý“ Vítězný oblouk. Ve stejné linii je také malý vítězný oblouk stojící v Tulerijských zahradách před Louvrem. Celkem dlouhá a náročná je procházka po Avenue Charles de Gaulle  ke Kongresovému centru a odtud po Avenue Grande Armée (ulice je lemována spoustou obchodů, zejména pro bohatší klientelu - nachází se zde mnoho autosalonů ) až na „hvězdicové náměstí“ – Place Charles de Gaulle (Place de l´Etoile), které se pyšní obrovským památníkem. Arc de Triomphe – Vítězný oblouk byl postaven na popud Napoleona jako památka na revolucionáře, ale sám velký vojevůdce se jejího dokončení již nedožil. Stavba je ozdobena reliéfy připomínající slavná a vítězná tažení francouzské armády doplněna jmény generálů a názvy bitev. Zde byl také poprvé otevřen hrob neznámého vojína první světové války.[1] 

Postranní ulicí, kolem kostelů St. Pierre de Chailot a St. Etienne k Tokijskému paláci, kde se nachází muzeu moderního umění, naproti němu můžeme navštívit Musée Guimet, které nabízí pohled do asijských zemí – Japonsko, Čína, Indie, Nepál, Tibet, Pákistán, aj. Na náměstí Trocadéro byl postaven Palais de Chaillot, ohromující stavba, ve které se nachází námořní muzeum, národopisné muzeum (muzeum lidstva), muzeum uměleckých děl Francie a také divadlo. Pokud je prostranní mezi dvěma částmi paláce po dešti mokré, nádherně se v něm odráží Eiffelova věž. Od Trocadérských zahrad se systémem fontán je to už jen pár kroků pod nejznámější pařížský symbol – „La dame de fer“.

Eiffelova věž, jejíž ocelová konstrukce se tyčí do výšky 324 metrů, byla postavena již v roce 1889 pro světovou výstavu a je z ní úžasný výhled na celou Paříž a ze třetího patra se vše zdá jako miniaturní svět kolem nás. V současnosti se věž postupně rekonstruuje a dostává od natěračů nový „kabát“.

Vedle této „krasavice“ se pod zeleným kobercem nachází muzeum starověkých civilizací z Afriky, Ameriky, Asie a Oceánie, které je nově otevřeno.

Procházkou po Parc du Champs de Mars až k vojenské škole a odtud směrem vlevo se nám naskytne krásný pohled na Napoleonovu hrobku, která je součástí Invalidovny. Její útroby sloužili jako domov pro válečné veterány již od počátku 18. století. Dnes zde ještě necelá stovku vysloužilých vojáků stále žije, ale většina budovy slouží jako muzeum armády. Přes Esplanade des Invalides a most Alexandra III., kolem Grand a Petit Palais (postavené ve stylu secese ke světové výstavě roku 1900, v Grand Palais se nachází Palác objevů s možností vyzkoušet si, jak fungují přírodní zákony, v tuto dobu zde také probíhá výstava současného moderního umění, v Malém paláci jsou uloženy cenné umělecké sbírky Paříže) a už se před námi rozprostírají slavná Elysejská pole. Jedna z nejrušnějších a z hlediska dopravy nejvytíženějších (a nejnepochopitelnějších) ulic v centru Paříže, která má ale největší kouzlo večer.

Na jednom konci Champs Élysées stojí Vítězný oblouk, na druhém se do výšky tyčí obelisk z Ramsesova chrámu, který stojí uprostřed náměstí Svornosti, na jednom z nejrozlehlejších náměstí v Evropě se dvěma nádherně zdobenými kašnami od Jacoba Ignaze Hittorffa.[2] Od obelisku lze vidět chrám Sv. Máří Magdaleny, který měl být postaven po vzoru Pantheonu. Na druhou stranu přes řeku stojí Palais Bourbon, ve kterém má své působiště Národní divadlo.

Procházkou Tulerijskými zahradami přímým směrem až k Louvru si může vychutnávat atmosféru francouzské pohody a klidu lidí v parku. Nalevo od Louvru se nachází Královský palác, dnes sídlo státní rady, sídlo Banky Francie a národní knihovna. Odtud je nutný přesun metrem až na stanici Denfert Rochereau, na které se nachází obrovský hřbitov Montparnasse a v nedalekém parku Pařížská observatoř.

Odtud pak procházka nádhernými Lucemburskými zahradami, kde má své sídlo Senát, ale zábava se zde najde pro každého – od ranního běhu, dopoledního dovádění si s dětmi, odpoledního basketbalu až po večerní partičku šachů v kruhu několika „kamarádů“. Dokonalé místo pro pasivní i aktivní odpočinek. Vedle senátu se nachází hned muzeum a nedaleko momentálně probíhají opravy na chrámu Saint-Sulpice, který je jen o něco málo menší než Notre Dame. Před chrámem stojí bohatě zdobená „kašna kazatelů“ od Viscontiho.

Ze zahrad lze mezi stromy v nedaleké vzdálenosti zahlédnout obří kopuli Panthenonu, postaveném v klasickém stylu, pod kterým když člověk stojí, tak si uvědomuje svou „malost“. V chrámu jsou uloženy ostatky velkých mužů Francie (Voltaire, Rousseau, Dumas či Zola), ale i jedné ženy – Marie Curie. Hned za Pantheonem stojí kostel Saint-Etienne-du-Mont, který byl stavěn od období gotiky až po renesanci a krásně na něm jdou poznat prvky jednotlivých slohů. Kostel je zasvěcen dvěma světcům – sv. Štěpánovi a Sv. Jenovéfě (patronka Paříže).[3] Pod Pantheonem se rozkládá Latinská čtvrť se spoustou škol (akademická čtvrť, nejznámější pařížskou „Grande Ecole“ je jistě Sorbonna) a kavárniček.

Co nás bude čekat poslední (třetí) den v Paříži?

Mimo jiné jedna velmi významná památka... Kdo ještě nečetl knihu Dana Browna - Šifra mistra Leonarda...?!?!? Šup do knihovny či knihkupectví.. opravdu stojí za to přečíst... nepovedlo se mi to jinak než jedním dechem.. :-) 

více fotek na http://martinkozak.blog.idnes.cz/c/61481/Pariz-turisticka-fotoblog.html

[1] Cestovní průvodce Baedeker - Paříž, s. 158.

[2] Tamtéž, s. 272 – 273.

[3] Tamtéž, s. 283.