ZAZ přijela a okouzlila Prahu zas

1. prosince 2015

Praha, Fórum Karlín, 29. a 30. listopadu 2015 Dva dny, dva koncerty a jedna malá šarmantní Francouzska s obrovským srdcem...

Drobná a nenápadná Isabelle Geffroy, kterou ale celý svět zná pod jejím uměleckým jménem ZAZ, přijela se svou kapelou do Prahy, aby se během svého světového turné představila i českému publiku. Prvně plánovaný koncert na neděli 29. listopadu byl brzy vyprodaný, a tak se ZAZ rozhodla přidat ještě druhý termín – pondělí 30. listopadu , který se ale také velmi rychle zaplnil. Kromě pražských koncetrů odehraje ZAZ ještě svou „živelnou pohromu“ před ostravskými diváky a na skok se zastaví také na Slovensku v Bratislavě, kde ukončí podzimní část svého turné.

Jako předskokani pražských koncertů v hezkém prostředí moderního „areálu“ Fórum Karlín byli vybráni Emma Smetana (pro neděli) a Ondřek Ruml (pondělí). Jelikož jsem měla možnost navštívit obě dvě představení, dovolím si malé ohlednutí. Slečna Emma je určitě velmi dobrá zpěvačka, ale výběr jejích písniček pro nedělní večer nebyl zrovna šťastný... K dobrému červnému vínu jako hudební posadí v příjemném prostředí baru naprosto vynikající, ale pro navnadění atmosféry před „živým“ koncertem... Kdežto muzikanstké umění Ondry mě absolutně pohltilo. To co on dokáže se svým „smyčkovacím přístrojem“, normálnímu člověku hlava nebere... Velkolepá show se vším všudy! Navíc velmi skromný a pokorný, stejně jako následovnice, pro kterou připravil vynikající „půdu“.

Devátá hodina odbila a fanoušci už netrpělivě vyhlíželi svou francouzskou hvězdu. A hvězdná obloha začala zářit... za doprovodu prvních tónů nastala ohromující světelná hra a s „Paris Sera Toujours Paris“ (Paříž bude stále Paříží) na rtech se objevila drobná rusovláska s úsměvem od ucha k uchu a ... začala řádit.

Velmi působivě navržená scéna s motivy pařížských ulic doplněná o další filmovou produkci nádherně dokreslovala atmosféru celého koncertu. A muzikanti spolu se svou pěveckou ikonou diváky hned od prvních chvil dostávali „do varu“.

Hlavní kostru koncertu tvořila hudební produkce ze zatím posledně vydaného alba Paris, tak se publikum ocitlo „Sous De Ciel De Paris“ (Pod oblohou Paříže), dozvědělo se, co obnáší být/stát se „La Parisienne“ (Pařížanka), jak se žije v zapomenutých uličkách „Dans Mon Paris“ (V mé Paříži), jaký je těžký život „A Paris“ (V Paříži), jak se prožívá „La Romance de Paris“ (Pařížská romance) – v duetu s vynikajícím všestranným muzikantem Thomase Dutroncem. Jak naříká kopec pod zářícím měsícem „La Complainte De La Butte“, který ochraňuje zamilované, si návštěvníci mohli poslechnout v podání „jemného“ kytarového podkladu z barových židliček. Jak vypadá probouzející se Paříž nad pátou hodinou ranní ZAZ přednesla ve skladbě „Il est cinq heures Paris s´éveille“.

Ze starých hitů nesmělo chybět z debutového alba nesoucí jméno své zpěvačky ZAZ (2010) „Trop sensible“ (Příliš citlivý), jak lidé procházejí kolem nás „Les Passants“, že každý máme svou kouzelnou vílu „La Fée“, která s námi žije v našich domovech.

Z druhého alba Recto Verso (2013) ZAZ v excelentním podání vystřihla hity „On Ira“ (Půjdeme), jsem jaká jsem, a tak se mi to líbí a Vy mě prostě nezměníte „Comme Ci, Comma Ca“. Každý v životě bojujeme a překonáváme překážky, jelikož náš život není jednoduchý „J´ai Tant Escamoté“, abychom mohli jít dál a nevzdávat se „Déterre“, že ani vztahy (milenecké či rodinné) nejsou vždy jednoduché „Laissez-Moi“ (Nechte mě být), „Si je perds“ (Pokud ztratím).

ZAZ nám nabídla svůj příběh, kdy člověk překonává spoustu těžkostí a cestou jak poznat sám sebe, je například vystoupání až na vrchol, v jejím případě na Mont Blanc. Spolus s kytarou zde pak hrála osvobozeně a mohla se vykřičet do celého světa, stejně jako v komorním provedení se svým kytaristou „La Lessive“.

Všichni spěcháme, nehledě na to, jak nám padají kapky deště na naše hlavy „La Pluie“, často zapomínáme na hrůzy a problémy tohoto světa, ale kdybych mohla/měla... „Si“, změnila bych utrpení v radost. A pokud by se někdy stalo a já bych zapomněla „Si jamais j´oublie“, připomeň mi vždy, kým jsem, co jsem dělala a z čeho jsem vzešla.

Závěrem pak nesmělo chybět fenomenální „Je Veux“ (Já chci), kterým ZAZ definitivně strhla celý sál, který jí svou náklonost a lásku bezostyšně opětoval a Fórum Karlín se otřásalo v základech... Nechci nic materiálního... Chci lásku, radost, dobrou náladu,... Pohádka pokračovala příběhem o Kolibříkovi, který se snaží kapkami vody zachránit hořící les „La Legende De Colibris“ a který ZAZ „přečetla v „češtině“. Definitivné tečkou se ZAZ se svým publikem rozzloučila melodickou baladou, jak díky lásce můežem být naprosto omráčení a zaslepení „Eblouie Par La Nuit“.

ZAZ si po celou dobu hrála se svým obecenstvem, dychtivým po jejím charismatickém zpěvu, úsměvu, tanečních kreacích, radosti ze života, nadšení, energičnosti,... a v neposlední řadě upřímnosti a skromnosti. Na první pohled tato mladá dáma vypadá plaše a nenápadně, ale v této drobné postavě je skryto tolik pozitivní energie, že se člověk nestačí divit, a ptá se, jak je to vůbec možné. Vše je o přístupu k životu.

Ne za zpěvačkou, ale vedle zpěvačky stojí fantasická kapela plná skvělých muzikantů, kteří svému hudebnímu umu dali vyniknout při nemalém počtu sólových výstupů a výborně tak svou hlavní hvězdu doprovázely. Její děcká hravá radost byla okouzlující - jakmile publikum málo zpívalo, tleskalo či luskalo prsty, ZAZ se rošťácky zlobila, naopak jakmile fanoušci „spolupracovali“, ZAZ byla jak pekelný živel, který na pódiu nezastavitelně řádil a oči jí svítily jak právě padající kometa. Na druhou stranu při komorních vystoupeních působila vyrovnaně, klidně, byla z ní cítit obrovská hloubka jejích textů, zpráva, kterou chce celému světu sdělit prostřednictvím svých písní. Celkový výběr písní byl tedy velmi pestrý a na chuť si přišli příznivci všech hudebních žánrů, které má ZAZ ve svém repertoáru. Dvě hodiny utekly jako voda a nyní můžeme odpočívat čas do dalšího koncertu, kterým nás ZAZ snad poctí.

ZAZ má nejen velký hlas, ale zejména velké srdce, a tak zde představila i svůj projekt ZAZimut, který pomáhá lidem, kteří v životě neměli tolik štěstí. V každé zemi se francouzská zpěvačka spojí s místními neziskovými organizacemi, kteří pak prostřednictvím svých dobrovolníků dál pomahají. V případě Prahy to byla sdružení TamJdem a Lata.